V interní logistice se dnes využívají jednodušší automatické vozíky či tahače, které se pohybují podél magnetické pásky nebo indukční dráhy. Vozík je veden pomocí elektricky vodivého pásu, který je umístěn v podlaze.
Hlavní předností pro indukčně vedených vozíků je možnost jejich nasazení ve výrazně užší skladové uličce, než v jakých běžně pracují funkcí srovnatelné vozíky.
Indukční navigace funguje na podobném principu jako navigace optická. Dělíme mi ji na aktivní a pasivní indukční navigaci.
Aktivní indukční navigace má vedení realizované pomocí vodiče, kterým je veden proud. Tento vodič je umístěn v podlaze. Uspořádání je rozdělené na několik samostatných oddílů, které lze zapnout jednotlivě. Pod vozíkem jsou umístěny dvě cívky, které jsou na sebe kolmé. Proud protékající vodičem v podlaze vytváří rozdílné proudy na obou cívkách. Rozdíl proudů na cívkách je meřítkem odchylky vozíku od vodící stopy. Řídící motor tuto odchylku vyrovnává negativní zpětnou vazbou. Příkazy jsou vozíku udělovány změnou frekvence střídavého proudu.
Výhodou aktivní indukční navigace vůči optické je umístění vodiče v podlaze, v provozu tak nehrozí jeho poškození. Zabudování vodiče do podlahy je však náročnější a dražší. Vodící dráhy pak není lehké měnit. Další velkou výhodou aktivní indukční navigace je možnost napájení vozíku pomocí elektromagnetické indukce.
Pasivní indukční navigace má vodící dráhu realizovanou pomocí kovového pásu o šířce 5 až 10 cm, který je připevněný na podlaze. Pod vozidlem je umístěný snímač, který se skládá ze dvou až tří senzorů magnetického pole. Snímač detekuje kovový pás a reaguje na změnu pole řídícím motorem. Místo kovového pásu je možné použít jednoduché kovové proužky. Čtecí vzdálenost bývá obvykle 10-30 mm.